Asi každý hráčik by chtěl mít doma opravdovou arkádu, neboli Arcade Cabinet, jak se tomu říká oficiálně. Velká skříň s (většinou) jednou vestavěnou hrou, běžící na specifickém hardwaru. Největší popularity tyto arkády získaly v době, kdy hrát na počítači (pokud ho někdo měl) nebo na konzoli moc nešlo. Arkády byly naprogramovány speciálně pro daný hardware a dokázaly tak svým výkonem působit jako zjevení. Sám si pamatuju, jak jsme do nich kolem přelomu milénia (na místním koupališti) házeli desetikoruny.

Arcade Cabinet je ale velký kus nábytku. Sem tam se dá sehnat, koupit a opravit, ale my si dnes ukážeme, jak si takovou věc vyrobit ve zmenšeném měřítku "na koleně". Do výroby tzv. Bartop Arcade Cabinet jsem se pustil na jaře 2023. Je to varianta, která se do normálně postavit na stůl nebo klidně na zem. Je to skladnější a také levnější. Shlédnul jsem několik videí o výrobě konzolí (v USA s tím mají dost zkušeností a některé jsou úplně úžasné, když to člověk umí a má správné nářadí). A pustil se do práce.

Konstrukci jsem vyrobil ze dřeva, kterému se odborně říká "spárovky" (jsou to obyčejné dřevěné desky). Díky nim je konzole těžší, než se zdá. Záda jsou přikryta překližkou.

Objednal jsem si plexisklo vyřezané na míru, na zakratí displeje a horního "marquee", což bude takový prosvětlený baner. Nápisu True Hipster si nevšímejte, kdysi jsem si koupil tuto doménu a žádný jiný mě v tu chvíli nenapadl.

Srdcem konzole je Raspberry Pi 4B. V původní verzi jsem měl slabší 3A, která ale v případě 3D her (Nintendo 64, PSX) nestíhala. Je to mikropočítač, na kterém běží linuxová distribuce Raspbian. S Raspberry jsem pracoval už vícekrát, je to takový standard mezi mikropočítači a konzolovými emulátory.

Jako displej jsem použil 13" LCD panel ze starého notebooku. Dokoupil jsem k němu driver, aby se dal zapojit přes klasický HDMI kabel.

Koupil jsem ty nejlevnější reproduktory za 83 Kč a umístil je úplně dolů dopředu. 

Našel jsem (doslova) doma dva fejkové SNES-like gamepady, které jsem skrz USB hub připojil do Raspberry. Většina Arcade Cabinetů má sice joysticky, ale nebudu je přece kupovat, když mohu použít ty co už mám!

Konzole se napájí z 12V zdroje – to vyžaduje displej. Raspberry vyžaduje 5V, takže jsem připojil i step-down měnič napětí. Na zadní stranu konzole jsem umístil vypínač, konektor pro připojení zdroje a také ovládání hlasitosti.

Na mikropočítač jsem nahrál upravenou verzi Raspbianu, RetroPie. Je to distribuce přímo určená pro emulaci starých konzolových platforem. Data jsou uložena na microSD kartě, kam se také nahravají ROM her.

Ovšem vytahovat vždy kartu, dávat ji do redukce a nahrávat na ni hry je pro lamy. Já jsem si pro pohodlnější práci nasdílel danou složku na konzoli přes Sambu a nahrávám tam hry přes WiFi. Je k tomu nutné v nastavení RetroPie povolit WiFi a připojit se k internetu. Také je nutné povolit SSH přístup. To a detaily jak nastavit Sambu najdete například zde, není to nic těžkého. Jakmile bude Samba povolena, můžete se pomocí ní připojit do konzole přímo z Windows – stačí kliknout v "Tento počítač" pravým tlačítkem a zvolit "Přidat umístění v síti" – a tam vepsat `\\retropie\roms`. Ukážou se vám jednotlivé složky, kam můžete nahrávat hry.

A kde stahovat hry? Určitě to najdete... stahujte jen hry, které jste si předtím koupili!! Většina her pro NES/SNES má pár kilobytů, pro PS1 už to jsou stovky megabytů.

RetroPie podporuje extrémní množství emulovaných konzolí, mezi nejznámější patří určitě NES a SNES, dále Sega Genesis, různé verze Atari, počítače Commodore 64 a další. Z novějších (na které ale budete potřebovat minimálně Raspberry Pi 3, ne Zero) jsou to Nintendo 64, už zmíněné PS1 (PSX) nebo Dreamcast.

Takto nějak vypadá finální konzole. Gamepady se dají "vytáhnout" z přihrádky. Nahoru jsem dal designový "marquee", což je prostě vytištěný obrázek za plexisklem. Zezadu ho osvětluje LED pásek.

RetroPie umí emulovat všechny zásadní retro konzole – Atari 2600, NES, SNES, GBA, Nintendo64, PS1 a další. Já jsem vyrostl na "videohrách", každý si určitě pamatuje na žluté kazety, které jsme vyměňovali ve škole. Což byly v podstatě vše kopie NES her – Super Mario Bros. nebo třeba neznámý, ale v mojem srdci stále přítomný Super Spy Hunter :)

Hraju na tom? Ne. Teda občas, když se k tomu přimotá syn a chce si něco zahrát :) Ale byla to skvělá zkušenost. Jednou jsem ji donesl i na LAN párty. Všichni koukali.

Až ji budu vyrábět příště, tak: